Jdi na obsah Jdi na menu
 


Tajemství textu Rossetské desky

Thomas Young

thomas_young_by_briggs.jpg

Narodil se 13. června 1773 jako poslední z deseti dětí v rodině kvakerů v městě Milverton v hrabství Somerset. V dětství vynikal neobyčejným jazykovým nadáním.

Roku 1792 se zapsal ke studiu medicíny v Londýně. Od r. 1794, kdy byl také zvolen členem Královské společnosti (Royal Society), pokračoval ve studiu v Edinburghu a o rok později na univerzitě v Göttingenu; zde obdržel roku 1796 doktorský titul z fyziky. V roce 1797 přešel na studium do Cambridge; téhož roku zdědil velké jmění po svém prastrýci Richardu Brocklesbym, čímž se stal finančně nezávislý. Roku 1799 se přestěhoval do Londýna kde začal působit jako lékař. V obavě o své jméno v této době publikoval všechny své články pouze anonymně.

Roku 1801 byl Young jmenován profesorem „přírodní filozofie“ na Royal Institution. V následujícím roce byl jmenován tajemníkem pro zahraniční styky (foreign secretary) Královské společnosti . Roku 1803 se ale vzdal svého místa profesora neboť se obával, že by jej to příliš omezovalo v jeho lékařské praxi.

Roku 1811 nastoupil jako lékař v nemocnici St George's Hospital. V roce 1814 byl členem komise která měla studovat rizika spojená se zaváděním plynového osvětlení v Londýně. Roku 1816 byl tajemníkem komise, jež měla za cíl určit délku kyvadla, jehož perioda pohybu činí dvě sekundy; tím se mělo umožnit určení místní hodnoty gravitačního zrychlení.

Několik let před svou smrtí se zabýval otázkami životního pojištění.

Young se zařadil mezi první badatele kteří rozluštili některé hieroglyfy. Roku 1814 dokončil překlad démotického textu z Rosettské desky a o několik let později zaznamenal pokrok v pochopení hieroglyfické abecedy. Roku 1823 vydal tiskem dílo nazvané Zpráva o nedávných objevech týkajících se hieroglyfického písma a starověkého Egypta. Některé ze svých publikovaných závěrů převzal v hesle „Egypt“, které napsal pro vydání encyklopedie Encyclopedia Britannica z roku 1818.

Když francouzský egyptolog Jean-François Champollion zveřejnil svůj úplný výklad hieroglyfického písma, Young oceňoval jeho zásluhy avšak současně žádal, aby Champollion uznal, že se částečně opíral o Youngovy poznatky. Champollion však při luštění hieroglyfů vycházel ze své hluboké znalosti koptštiny a odmítl proto uznat Youngův přínos, neboť některé jeho vývody byly chybné. Přes vzniklý spor mezi Brity a Francouzi, který měl i politický kontext, Champollion později umožnil Youngovi přístup k démotickým rukopisům v muzeu Louvre v Paříži jehož správcem se stal.

 

Jean-François Champollion

800px-leon_cogniet_-_jean-francois_champollion.jpg

Narodil se 23. prosince 1790 v jihofrancouzském městě Figeac; kvůli tmavé pleti byl přezdíván „Egypťan“. Byl obdařen výjimečným jazykovým nadáním. Již v pěti letech se naučil sám číst a psát. V devíti letech uměl řecky a latinsky; jako jedenáctiletý četl bibli z hebrejského originálu. V té době také sepsal svoji první knihu „Dějiny slavných psů“. Když mu bylo 13 let, začal se učit arabsky a syrsky, později koptsky, jako patnáctiletý studoval perštinu, jazyk zend, chaldejštinu, sanskrt a pro rozptýlení také čínštinu.

Roku 1808 se stal členem Akademie věd v Grenoblu; uvedl se přednáškou, při které přečetl úvod ke své knize „Egypt za vlády faraónů“. V období vlády císaře Napoleona však byl zastáncem Napoleonovi nebezpečných republikánských myšlenek a později vystupoval i proti Ludvíkovi XVIII.. To mu vyneslo snížení platu a zákaz přednášek. Když se Napoleon vrátil z vyhnanství na Elbě, Champollion se s ním setkal a představil mu koptský slovník, na kterém pracoval. Po definitivní porážce Napoleona v bitvě u Waterloo roku 1815 byl Champollion označen za velezrádce a hrozilo, že bude odeslán na galeje. V létě roku 1821 odešel z Grenoblu, později se vrátil zpět domů a plánoval odejít do Egypta.

Champollion začal studovat nejdříve démotické písmo, a potom hieroglyfy. Zkoumal a vyluštil deset písmen egyptské abecedy. Souběžně s ním učinil v tomto směru velký objev také britský přírodovědec Thomas Young, jenž rozluštil 5 hieroglyfických znaků a určil jejich fonetickou hodnotu; dále objevil dva zvláštní znaky, které v démotickém textu označovaly začátek a konec vlastního jména a potvrdil domněnku, že ve staroegyptském písmu se s výjimkou vlastních jmen nevyskytují samohlásky, podobně jako v arabštině.

Champollionovi se však podařilo rozluštit celý systém egyptského písma. Odhalil vztahy mezi hieroglyfickým a démotickým písmem a zároveň vztahy obou těchto písem k třetímu – hieratickému, tj. kněžskému. Dne 23. září 1822 přednesl Champollion svůj výklad a zároveň důkaz jeho správnosti před členy akademie.

Na Rosettské desce se zachovalo celkem 1419 hieroglyfů, kterým odpovídá 486 řeckých slov, každé slovo se tedy píše průměrně třemi znaky. Jména králů psali Egypťané zřejmě na znak úcty do oválných rámečků, tzv. kartuší. Ke znakům, které neměly fonetickou hodnotu, se přidával vysvětlující znak – determinativ. Samohlásky Egypťané pravděpodobně nepoužívali kvůli nářečním rozdílům. Vyskytovaly se však i kombinace jednotlivých znaků, např. „j“ se označovalo obrázkem třtiny, spojilo se s determinativem označujícím chůzi (nohy) a vznikl ideogram vyjadřující „chodit“. Co se týče směru čtení znaků, hieroglyfy se čtou zprava nebo zleva podle orientace určitých symbolů, např. podle toho, kam se dívá sova (písmeno „m“) – čte se proti směru jejího pohledu. Datum Champollionovy přednášky se považuje za den zrodu egyptologie.

Dne 18. března roku 1828 odjel Champollion do Egypta, kde objevil starý chrám zasvěcený bohyni Eset na ostrově Fílé, poté pokračoval do Karnaku a do Théb. O dva a půl roku později se vrátil do Francie; zemřel v Paříži 4. března 1832.