Jdi na obsah Jdi na menu
 


18. 1. 2019

Vodní kola na katastru města Ostrova

Vodní kola na katastru města Ostrova 

 

Martin Hanč

 

Hlavním zdrojem energie po mnoho století byla tekoucí voda. Ta po mnoho století poháněla vodní kola, teprve mnohem později turbíny. Také v Ostrově se využívaly vodní toky pro pohon vodních kol. Jedná se o říčku Bystřici (Wistritzbach) a její levý přítok - Jáchymovský potok, dříve nazývaný Veseřice (Weseritzbach). Vodní kola k pohonu mlýnů a hamrů se začala v Čechách rozšiřovat ve středověku, v 14. - 15. století, nejdříve u hradů, klášterů, panských sídel, velkostatků a církevních hospodářství. Jejich stavba byla náročná (náhony a technologie pohonů). Proto je stavěl nejdříve hlavně panovník, také bohatá šlechta a církev. Ale již v 16. století byly mlýny značně rozšířeny. V Českém království rostl počet obyvatel, hospodářství i výnosy v zemědělství stále byly větší a mlýny začali vlastnit také poddaní a svobodníci.  Mlýny se šířily do vyšších poloh na malé toky, na samoty, pod rybníky. Stavěly se hamry, sklárny, papírny, koželužny, rostla těžba barevných kovů. Všude, kde to bylo možné, se snažili využít vodních kol pro ulehčení práce. Krásně je to vidět při rozvoji Jáchymova začátkem 16. století, kdy od Jáchymova až po Horní Žďár navazoval jeden náhon na druhý (důlní stroje a drtírny v jáchymovském těžebním poli, doleji nejvíce mlýny, drátovny, papírna, …). Roku 1605 se v Čechách uvádí 8 491 mlecích složení. Z této doby je i více písemných informací a některé mlýny či torza se dochovaly dodnes. Mlynáři až do zrušení poddanství v polovině 19. století byli podřízeni panské a církevní vrchnosti, městům či obcím, platila pro ně řada povinností a služeb (např. tesařské práce, výkrm prasat, závlahy, nájemné aj.). Začátkem 16. století se platilo 30 krejcarů z každého kola, dále pro mlýny platila rajonizace, kterou zrušil až roku 1783 Josef II. Poddaní mohli mlít, u koho chtěli a od roku 1789 nemuseli mlít ani ve mlýně příslušného panství. Dost často bývá problémem určit, kde se ten který mlýn přesně nacházel, informace se překrývají anebo nejsou úplné. Různí autoři místopisů (Schaller 1785, Sommer 1847, kronikáři) nebo soupisy majetků (Berní rula 1654-56, Šlikovský urbář 1525 nebo Tereziánský katastr) uvádějí, že tam byl mlýn nebo mlýny, ale to neznamená, že byly uvedeny všechny. Takto nepřesné jsou i staré mapy.

mlynska-strouha.jpg

                                                                                 mlýnská strouha k městskému mlýnu

Například Tereziánský katastr v části rusticál (1757) uvádí:

Držitel panství Ludvík Jiří z Badenu-Hochbergu … je zde ... 1 mlýn o třech kolech na stálé vodě, 1 obecní tříselník o 3 stoupách, 1 valcha o třech stoupách  a 1 valcha soukeníků o dvou  stoupách.

V části dominikál (1748) zde měl Ostrov: obecní tříselník se třemi stoupami na nestálé vodě,

roku 1714 přiznán tříselník se třemi stoupami na stálé vodě, soukenická valcha se dvěma stoupami, jirchářská valcha se třemi stoupami – obě na nestálé vodě.

 Z toho je patrné, že je těžké dnes určit, co, kde přesně bylo a kolik vodních děl bylo v oblasti.

nahon.jpg

náhon k městskému mlýnu dnes

          Až od poloviny 19. století, když byl vytvořen stabilní katastr (1. pol. 19. stol.) – přesné zmapování pozemků a staveb, na to navazovaly zápisy do pozemkových knih (1875). Dále Vodní zákon (28. srpna 1870) a vodní knihy, kde bylo zaevidováno vše, co souvisí s vodou a přesně popsáno (vodní díla, odběry vod, závlahy …) Od této doby lze přesně určit, kde se dané vodní dílo nacházelo a jeho přesný popis. Oblasti v pohraničí měly ale smůlu, že ne vše se po německém osídlení dochovalo.

mestsky-mlyn.jpg

vlevo městský mlýn, později první elektrárna, vpravo věž vodního muže

V Ostrově a okolí je první zmínka o mlýnech ze 14. stol. Pravděpodobně první ,,trvalý,, moučný mlýn vznikl již při založení města, v „gotickém“ Ostrově. Jinak se mi podařilo doložit 8 lokalit, kde se používalo vodní kolo, nepočítaje stoupy a valchy, kterým stačilo trochu vody a malý spád, které rychle vznikaly a zanikaly. 

 

1       Stadtmühle (Horní anebo Městský mlýn) - bývalé čp. 111, dnešní Žižkova ulice. Bylo zde dřevěné vodní kolo, poslední o průměru 6,76 m, pak turbína o výkonu 29,5 HP a spádu 7,18 m. Nejdéle to byl moučný mlýn, pak se zde vyráběla elektrická energie, ještě později dřevěná vata a nakonec to byla prádelna. Dnes je zbourán.

mlyny.jpg

 2     Weissemühle (Dolní) … stával na místě Bílého dvora, před starým zámkem. Pravděpodobně na konci života řezal kámen na sochy pro rozšíření zámku, potom byl zrušen.

 

3      Neumühle (Rohrmühle, po 2. svět. válce - Šlechtův ) čp. 123.  Byla zde 2 mlýnská kola o průměru 3,78 m a šířce 2 m; jedno mělo potřebu 140 l a výkon 4,1 HP a druhé 130 l a výkon 3,8 HP. Vodní kola pak nahradily dvě turbíny o spádu 3,7 m, hltnosti 350 l a 450 l a výkonu 13,5 a 17,5 HP. Mlýn to byl moučný, roku 1742 se přistavěla pila, také se tu šrotoval slad pro pivovary ve starém městě, na výtoku ještě na konci 19. století stála stoupa na kůže poháněná kolem na spodní vodu. Dnes se na tomto místě nachází hřiště.

neumuhle.jpg

4      Steinbrückemühle (Mlýn „U kamenného mostu“) byl poslední ze starých mlýnů … čp. 235 naposledy měl mlýn 3 vodní kola, pak byl dvakrát přestavěn na turbíny, nejdříve měl jen jednu turbinu o výkonu 68 PS a spád 4,1 m, pak dvě turbiny o výkonu 52 a 19 PS a obě zásobovaly nedaleký Weberův pivovar. Dům stále stojí, ale jeho technologie se v devadesátých letech 20. století likvidovala. Dnes je na starém náhonu u jezu MVE o výkonu 11 kW, spád 2m.

 

mlyn-u-kamenneho-mostu.jpg

 

 

5     „Neznámý mlýn“.  V knize dějin od J. Kühnla se píše: Jeden nový mlýn byl postaven mydlářem Benediktem Budeánem na Žďáreckém potoce (asi Jáchymovský), ale protože byl postaven bez povolení panské vrchnosti a ostatní mlynáři si stěžovali u vrchnostenského úřadu v Ostrově, byl roku 1792 úředně zavřen, zrušen.

 

6      Hamr, huť, vysoká pec  (dříve katastr  Moříčov)…čp. 7. Na začátku to byl jednoduchý hamr, pak se zde zdokonalovalo zpracování železné rudy a železa. Později brusírna dřeva pro papírnu, výroba dřevité vlny. Nakonec se zde zavedla výroba lepenky, která trvá dodnes. Než nastala modernizace turbínou, tak zde pracovala tři vodní kola. Později instalovaná turbína byla kašnová Francisova spád 7,1 m, hltnost 2120 l a výkon 144,5 PS. Od roku 2013 je zde nová Francisova turbina o výkonu 90 kW uložena na místě původní turbiny.

 

7      Stoupa na Jáchymovském potoce  čp. 249: Původně jednoduchá stoupa na tříslo, pak pletárna punčoch, valcha, knihtiskárna, i pohon mlátičky. Bylo zde menší vodní kolo na horní vodu o průměru 2,93 m na 120 l vody a mělo výkon 3,2 koňské síly.

 

8      Tříselník pro koželužnu (drtila se kůra pro zpracování kůží). Později čp. 242 měl kolo na horní vodu o průměru 4 m 100 l a výkon 3 HP.

mlyn-u-bystrice.jpg

mlýn u Bytřice, k číslu 7

 

Údaje vodních toků v Ostrově:

  tok

Bystřice

Jáchymovský potok  

  pramení  

1010 m.n.m. 

1020 m.n.m.

  ústí     

338 m.n.m.    

395  m.n.m.

  plocha povodí                                    

164.3 km2

32,6 km2

  délka toku                         

27,8 km

12,5 km

  průtok v ústí                               

2,0 m3/sek

0,4 m3/sek

 

Proč jsou tyto údaje důležité? Vodní pohony, dříve především vodní kola, na dolních tocích (do 400 m.n.m.) měly dost vody, ale také malé spády, takže vodní kola mohla být na spodní vodu. Tam, kde bylo málo vody, musely být dlouhé náhony, pracné na budování i údržbu. Nad 500 m.n.m byla zpravidla jen kola na horní vodu s vantroky, která měla větší účinnost. Čím bylo méně vody, tím muselo být kolo vyšší. (v šestnáctém století byla v jáchymovském důlním revíru vodní kola o průměru 10 až 12,4 m = čtvrté patro panelového domu).  A k výkonu, který bylo možné v dané lokalitě dosáhnout, se upravil průměr mlýnských kamenů (ty měly své velikostní limity), nebo počet mlýnských složení a počet vodních kol. Nakonec vše, možnosti vodního toku, konstrukce vodního kola a výkon mlýnu bylo v dokonalé rovnováze, kterou obdivujeme ještě dnes.

 

knihtiskarna.jpg

knihtiskárna k č, 7

 

klaster-a-neumuhle.jpg

Neumühle s pivovarem a klášterem