Jdi na obsah Jdi na menu
 


19. 1. 2019

Historie městského muzea v Ostrově

 

První umělecké a knižní sbírky vznikaly v Ostrově již za Lauemburgů, markrabat Badenských i Toskánských velkovévodů potomků císaře Leopolda II, zatím pochopitelně jako soukromé. Z nich pak v 19. století zejména vynikala zámecká knihovna. Na vytvoření této knihovny s výrazně italskými vlivy měl podíl pravděpodobně i Ferdinand III. von Toskana (1769 - 1824), ale hlavně jeho syn Leopold II. (1797 - 1870) a vnuk Ferdinad IV. (1835 - 1908). Do této sbírky byla včleněna také knihovna zetě Leopolda II., sicilského prince Františka hraběte von Trapani (1827 – 1892). Ostrovská knihovna však byla po roce 1918 převezena na Konopiště.  Dodnes je stále uložena na zámku Konopiště a obsahuje 4 089 svazků, z toho 219 starých tisků. Asi pětinu fondu tvoří německé knihy, ostatní jsou hlavně italské a francouzské, jsou však mezi nimi i české unikáty. Vedle knihovny jejichž součástí byl i unikátní soubor map Florencie, Toskánska a dalších Italských držav rodu . byla ještě neméně významná zámecká sbírka obrazů, obsahující díla mnoha starých mistrů. Na ostrovském zámku byl částečně uložen Rodinný archiv toskánských Habsburků (RAT) dnes uložený v Národním archívu v Praze. Převážná část inventáře jako byl nábytek, lustry a koberce byla převezena do zámku v Lánech.

Šance na založení městského muzea přístupného veřejnosti vyskytla se však záhy.V roce 1877 věnoval vikář provinciátu Ambrož Malý městu jako památku na piaristický řád (v Ostrově provozoval až do jeho zrušení gymnázium) vzácné rukopisy Beethovenovi, Fischerovi, iluminovaný rukopis Petrarkův nebo slavný nádherně iluminovaný Schlackenwerther Codex, též známý jako Hedvičin kodex vévody Ludvíka I. Z Lehnice a Břehu, vytvořený pro něj roku roku 1353. Zmíněný kodex se neobjevil v Ostrově jen tak náhodou, sv. Hedvika Slezká byla totiž původně příslušnicí bádenského rodu, který po vymření laenburských Askánců po meči celé jedno století v Ostrově vládl.Právě markrabata bádenská jej piaristickému klášteru nejspíše darovala. Součástí odkazu Ambrože Malého dále byly i umělecké předměty a přírodovědecké sbírky. Jelikož však radní byli tehdy rozumu mdlého a kulturní povědomí v obci bylo v ten čas jen nevalné (v roce 1905 uvažovali dokonce o demolici kostela sv Jakuba jako historicky bezceného a architektonicky nezajímavého), většinu z těch věcí v roce 1910 město i s vzácným kodexem prodalo, dá se říci, hluboko pod cenou. Za takto utržené peníze vybudovali ostrovští radní vodovod, neboť město sužovaly časté epidemie tyfu a průjmy. Dnes je kupříkladu originál Hedvičina kodexu uložen ve světoznámém Gettyho centru v Los Angeles, kde patří k vysoce hodnoceným a vzácným exponátům.

Teprve až roku 1931 proběhly oslavy k 600 založení města a právě při té příležitosti bylo zřízeno i městské muzeum v prostorách letohrádku. Prním organizátorem a zárověň kustodem muzea byl oficiál a městský kronikář Alfred Wolf patrně příbuzný ing. Roberta Wolfa tehdejšího starosty. Původní koncepce expoziční se dělila na dva hlavní celky, na dějiny města a dějiny vrchnosti (či-li zámku a panství Ostrov).

Proto se také Alfred Wolf snažil vyhledat alespoň něco ze vzácných zámeckých uměleckých sbírek, které po roce 1918 konfiskoval vévodům toskánským československý stát. Mezi jiným měly obsahovat i díla malířů Albrechta Dürrera a Lucase Cranacha (není známo či staršího nebo mladšího) ale také obrazy mnoha jiných velkých evropských mistrů. Příliš neuspěl, přesto nebylo patrně vše zdaleka ztraceno, neboť stát skutečně městskému muzeu alespoň některé předměty ze zabavených zámeckých sbírek poskytl.

Dalším významným zdrojem nově tvořených sbírek muzea byly dary a nákupy uměleckých předmětů z okolí a v neposlední řadě archeologické nálezy. Tak byla například roku 1932 zakoupena za částku 1800 Kč gotická pieta původně pocházející z kostela sv. Jakuba Většího na dnešním hřbitově. Ve stejném roce, přesněji 10. května, byl učiněn při kopání studny náhodný nález depotu pražských grošů uložených ve starém džbánu a věnován muzeu. Při stavbě měšťanské školy byl rovněž archeologicky zkoumán evangelický hřbitov. Ještě roku 1932 byla nalezena kostra se zlatými náramky poblíže dnešní budovy Městského domu dětí a mládeže Ostrov. Konkrétnější informace o tomto zajímavém nálezu nejsou bohužel zatím k dispozici.

Po té se další zprávy o muzeu ztrácejí. Zda zde také byly uloženy i některé archeologické nálezy z kráterů po bombách v okolí Ostrova, z konce roku 1944 a dubna 1945, není známo. Jednalo by se především o pravěké nálezy z prostoru dnešní průmyslové zóny.

O bližších osudech městského muzea za druhé světové války a těsně po ní nevíme téměř nic. Jisté je, že muzeum zaniká a jeho sbírky se ztrácejí ve víru válečných událostí, nebo jako konfiskát jsou převedeny do jiných muzejních a archivních fondů mimo Ostrov.

 
 

Mgr. Lukáš Hanzl