Jdi na obsah Jdi na menu
 


19. 1. 2019

Koncepce zřízení a provozování muzea v Ostrově

Koncepce zřízení a provozování

muzea v Ostrově

 

 

2014

 

 

 

předkladatel: Ostrovský muzejní spolek o. s.

 

Zpracoval: Mgr. Lukáš Hanzl

 

 

 

 

 

 

 

  1. Úvodem

Definice podle ICOM: Muzeum je stálá nevýdělečná instituce ve službách společnosti a jejího rozvoje, otevřená veřejnosti, která získává, uchovává, zkoumá, zprostředkuje a vystavuje hmotné doklady o člověku a jeho prostředí za účelem studia, vzdělání, výchovy a potěšení.

 

Definice podle zákona č. 122/2000 Sb.: Muzeem je instituce, která získává a shromažďuje přírodniny a lidské výtvory pro vědecké a studijní účely, zkoumá prostředí, z něhož jsou přírodniny a lidské výtvory získávány, z vybraných přírodnin a lidských výtvorů vytváří sbírky, které trvale uchovává, eviduje a odborně zpracovává, umožňuje způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu jejich využívání a zpřístupňování poskytováním vybraných veřejných služeb, přičemž účelem těchto činností není zpravidla dosažení zisku. Galerií je muzeum specializované na sbírku výtvarného umění.

 

1.1 Stručný záměr - mission statement

 

Muzeum není jen fyzické místo, ale je to prostor, kde se odehrává komplexní proces, vedoucí v konečném důsledku ke splnění očekávání návštěvníka. Každý hledá v muzeu něco jiného, někdo zábavu, někdo základní poučení, někdo osobní rozvoj spojený s bádáním v konkrétním oboru. Pro ty všechny bez rozdílu věku a pohlaví by mělo být naše muzeum určeno.

 

1.2 Historie objektu

 

Původně gotická stavba, jejíž původ sahá až do čtrnáctého století. Původní stavební konstrukce jsou dochovány v obvodovém zdivu. Středověkého stáří jsou rovněž sklepy.

 

V šestnáctém století objekt vyhořel a byl přestavěn v renesančním slohu, ovšem při zachování původní parcelace, dispozice a velké části již výše zmíněných původních zděných konstrukcí.

 

Teprve až dodatečně po renesanční přestavbě vznikla hranolová věž později osazená věžními hodinami. Její architekturu doplňují prvky plastické sochařské výzdoby tvořené znakem města a třemi reliéfy, znázorňujícími Šalamounův soud, Spravedlnost a Zuzanu v lázni.

 

Po třech stoletích však Stará radnice opět vyhořela a byla opět přestavěna, nyní již v neogotickém slohu. V radniční síni dochovaný fragment původní renesanční malby, opět dokládá, že přestavba nebyla nijak radikální a opět mnohé z původní stavby přečkalo. Dochovala se i malá světnička ve věži určená písaři, který zde do městských knih zapisoval ujednání městské rady.

 

Jako radnice sloužil objekt až do 50. let 20. století, kdy byla postavena budova Městského národního výboru v nové části města. Poté byl objekt opuštěn. Částečně rekonstruován ještě v 80. letech 20. století. Nato byl kolem roku 2000 nově adaptován a začal se využívat přibližně současným způsobem.

 

Dnes je objekt využíván částečně jako infocentrum, galerie, a občasně i jako obřadní síň. Prostor půdy je celoročně využíván pro pořádání výstav a jiných veřejných akcí včetně přednášek.

 

1.3 Využití budovy pro muzeum

 

Hodnota a kvalita budovy je především v její autentičnosti. Přízemí staré radnice s klenutými místnostmi, by zatím zůstalo ve stávajících pronájmech s tím že „muzejní kavárna spolu s prodejem suvenýrů by zde mohla být ponechána i v budoucnu.

 

V patře by v prostorných místnostech byla umístěna stálá expozice k historii města. V podkroví pak pořádány různé časové výstavy, konference, přednášky, workshopy a případně komorní koncerty. Tím by se budoucí zaměření těchto prostor příliš nevzdálilo dnešnímu stavu.

 

Místnosti bývalé matriky by byly využity jako badatelna a administrativní zázemí muzea. Konzervátorské a restaurátorské dílny, apod. Nejsou plánovány, protože jejich celoroční provoz by byl velmi drahý a levnější aktuálně v případě potřeby tyto služby nakupovat.

 

Depozitární prostory by však musely vzhledem k velikosti objektu být zřízeny v náhradních prostorách mimo hlavní budovu.

 

Stávající sociální zařízení instalované v budově je plně dostačující provozu muzea. Patrně v souladu předpisy by bylo nutné vyčlenit jednu z toalet jako služební a druhou, bezbariérovou ponechat pro návštěvníky (ovšem bez rozlišení sexu)

 

Zatím nevyřešenou otázkou zůstává bezbariérovost muzea, zejména pro vozíčkáře. Budova je pro tento druh návštěvníků zatím nepřístupná a do expozic i podkroví by bylo nutno vybudovat výtah. Avšak památkový charakter objektu omezuje možnosti zásahů do stavebních konstrukcí.

 

2. Organizace muzea a jeho činnosti

 

2.1. Organizační a personální struktura plánovaného muzea

 

Existují čtyři varianty možného uspořádání muzea:

1) Příspěvková organizace města, právní subjektivita, zřizovatel Město Ostrov

2) Organizační složka Městského úřadu v Ostrově, na úrovni odboru,

3) Organizační složka některé příspěvkové organizace Města Ostrov, například Kulturní dům Ostrov.

4) Muzeum v „majetku“ spolku, a provozované muzejním spolkem s podporou Města Ostrov. Budova by byla v symbolickém nájmu Ostrovského muzejního spolku. Správa nemovitosti by byla v rukou vlastníka - Města Ostrov.

 

2.2 Spolupráce s okolními muzejními institucemi

 

Nejbližším muzeem je Karlovarské oblastní muzeum a Městské muzeum v Kadani, vzdálené asi 40 km. Ostatní tzv. Muzea jsou pouze expozice nebo pobočky Karlovarského muzea bez potřebného odborného a organizačního zázemí.

 

Spolupráce se naskýtá zejména v oblasti výzkumné činnosti eventuálně pří zapůjčení některých exponátů pro presentační činnost.

 

Z hlediska zajištění vlastní činnosti Ostrovského oblastního muzea není však nezbytná a v dnešní moderní době je její striktně vázaná regionální forma anachronismem.

 

Jako klíčovou vnímáme úlohu Ostrovského muzejního spolku, který by se měl stát mezi muzeem a širší ostrovskou veřejností.

  

2.3 Sbírkotvorná činnost

 

Je jednou z hlavních náplní budoucího muzea. Sbírkotvorná činnost by se řídila ustanovenými platných právních předpisů pro činnost muzeí, galerií a ochranu movitého kulturního dědictví (především zákonem č. 122/200 Sb., Metodickým pokynem Ministerstva kultury k vývozu kulturních statků z celního území Evropských společenství, č. j. 10744/2004 a dalšími příslušejícími předpisy.

 

Sbírkotvorná činnost patří mezi hlavní úlohy každého muzea, které svoji vlastní činnosti vytváří sbírkový fond, následně o něj pečuje a stará se o zachování původu hmotné podstaty spravovaných sbírkových předmětů s patřičnou dokumentací. Z toho vyplývá podstata tvorby sbírek, která je považovaná za hlavní priority náplně a důležité posláni muzea. Bez této činnosti by muzea nenaplňovala svá poslání a ve své podstatě by neměla co prezentovat nejen laické, ale i odborné veřejnosti v podobě kulturního dědictví nejen našich předků. Muzeum má zajistit uchování sbírkových předmětů pro budoucnost tak, aby příštím generacím dokládaly prostředí, práci a život minulých generací v kontinuitě vývoje přírody a společnosti.

 

Kromě darů, na nichž se budou v budoucnu podílet i členové Ostrovského muzejního spolku, bude patrně nutné část sbírek pořizovat nákupem, k čemuž by mělo být vyčleněno cca 10% prostředků z rozpočtu na provoz.

 

Předmět, o kterém bylo rozhodnuto, že se stane součástí sbírky, zapíše posléze muzeum do sbírkové evidence chronologické pod evidenčním záznamem. Každé tři měsíce má instituce povinnost z metodického pokynu podat na MK ČR písemný návrh na změnu zápisu v CES, který obsahuje údaje evidenčních záznamů nových přírůstků do sbírky, přičemž se neposuzuje oprávněnost k zařazení nových přírůstků do sbírek, ale jen úplnost evidenčního záznamu. Tímto posledním krokem se z vytipovaného předmětu určeného pro další zhodnocení sbírek oficiálně stává sbírkový předmět a je jen na muzejní instituci, jak bude s muzeálií nadále zacházet, prezentovat ji veřejnosti, vědecky zpracovávat a samozřejmě i dokumentovat.

 

    2.3.1 Charakteristika sbírky

 

Sbírkou muzejní povahy je podle zákona č. 122/2000 Sb. O ochraně sbírek muzejní povahy „sbírka, která je ve své celistvosti významná pro prehistorii, historii, umění, literaturu, techniku, přírodní nebo společenské vědy, kterou tvoří soubor sbírkových předmětů shromážděných lidskou činností. Sbírkovým předmětem se rozumí věc movitá nebo nemovitost nebo soubor těchto věcí, a to přírodnina nebo lidský výtvor.“ Muzejní sbírkový předmět vzniká až speciálními činnostmi muzea, mezi které se primárně pokládá selekce, která končí v momentě navazující činnosti v rámci tezaurace, při které je už vybraný předmět začleněn po odborné stránce do muzejního fondu a z vytipovaného předmětu se stává muzejní sbírkový předmět.

 

Každá muzejní sbírka se následně dělí na tzv. podsbírky reprezentující základní okruhy sběrné a badatelské činnosti. V případě Oblastního muzea v Ostrově se jedná o podsbírku přírodnin, podsbírku archeologicko - historickou a podsbírku archiválií.

 

Muzejní podsbírka se dále dělí na sbírkové fondy, které jsou již konkrétně tématicky vymezeny. V rámci uvažovaného Oblastního muzea v Ostrově je to například fond Archeologie-pravěk, archeologie-středověk a novověk, fond umělecko - historický. V podsbírce přírodnin pak fond mineralogie, fond paleontologie, případně fond petrologický. Podsbírka archiválií by měla mít fond listinný, fond tisků a knižních publikací a specificky fond mapový.

 

Konkrétně by měl být sbíkotvorný plán stanovený pracovníky muzea podle aktuálních okolností.

 

Jednou z nezbytných sbírkotvorných činností musí být i vytváření knihovního fondu studijní odborné knihovny a jejího průběžného doplňování o nové aktuální publikace. V tomto se již započalo a uvedenou aktivitu vyvíjí sám Ostrovský muzejní spolek.

 

    2.3.2 Sbírkotvorná oblast

 

Ve zřizovací listině Ostrovského oblastního muzea by byla rovněž vytyčena sběrná oblast, definována jako území ORP Ostrov a další logicky přidružené oblasti. Z hlediska geografického se jedná o území Krušných Hor, Sokolovské pánve, Doupovských hor a části Karlovarské pahorkatiny.

Dále by zasahovala severní okraj katastrálních území Radošov u Kyselky (pouze k vrchu Košťálu) a severní část katastrálního území Stráň až k Nejdovskému potoku, který by tvořil jižní hranici. Na pravém břehu Ohře, ve Vojenském újezdu Hradiště, by poté ještě náleželo ke sběrné oblasti muzea celé katastrální území Doupov u Hradiště. Celkový rozsah sběrné oblasti by byl cca 400 km2.

 

2.4 Presentační a edukační činnost

 

     2.4.1Výstavní činnost

 

Kromě stálých expozic, jež by se měly stát páteří presentační činnosti, bude v rámci prostorových možností poskytnuta širší veřejnosti i nabídka časově omezených výstav, např. Formou zápůjček od jiných muzeí nebo jako krátkodobé vlastní presentace k historickým datům. Konkrétně bude pro každou expozici vytvořeno a schváleno libreto, které upřesní příběh expozice, její sdělení návštěvníkům, konkretizuje skladbu vystavovaných předmětů, i přesné prostorové členění expozice a znění popisných textů.

 

     2.4.2 Návrh stálé archeologicko - historické expozice

 

Expozice sb. předmětů by byla rozčleněna dle jednotlivých oborů, v prostoru prvního patra a v budoucnu snad i v místnostech přízemí. Ve vstupní z obou prostor I. patra by byl umístěna výstava k paleontologii a mineralogii regionu. V druhé místnosti (radniční síni-dnes obřadní síň) by se nacházela expozice archeologicko - historická sledující vývoj Ostrovska od pravěku až po 19. století. Rozmístění sbírkových předmětů by se průběžně upravovalo na základě nových akvizicí a selekce sbírkového fondu. Podkroví by sloužilo částečně k prezentaci moderních dějin Ostrova a pro konání krátkodobých výstav. Výhledově lze uvažovat o využití sklepů pro samostatnou expozici o středověkém Ostrovu, či k osamostatnění archeologické expozice Ostrov v pravěku.

 

Ve střední části sálu by byly rozmístěny prosklené vitríny ve třech samostatných blocích, každý se dvěma vertikálně členěnými vitrínami, představujícími pravěk středověk a raný novověk. Kromě toho by se ve středu nacházel model krajiny s pravěkými hradišti Velichov a Radošov, která jako součást větší sídelní aglomerace byla předchůdcem středověkého Ostrova v úloze mocenského regionálního centra.

 

Kolem zdí by se nacházely menší pultové vitríny s měně významnými archeologickými a kunsthistorickými nálezy. Na zdech by se nacházely panely čtyřjazyčně v českém, anglickém, německém a ruském jazyce textově doprovázející vystavované exponáty. Včele by byla obrazovka s malým sezením, kde by probíhala audiovizuální presentace dějin města opět v mnoha různých jazycích.

 

Celá expozice by byla doprovázena interaktivními prvky, které by umožnily návštěvníkům více se přiblížit různým činnostem v pravěku a středověku, např. drcení obilí. A v neposlední řadě by ve volném prostoru měly být volně přístupné objemnější a masivnější exponáty, nebo jejich kopie, určené primárně k dotýkání návštěvníky. Jde o nový trend v muzejnictví, který odstraňuje umělé bariéry mezi návštěvníkem a exponáty. Umožňuje jim doplnit si celkový vjem z výstavy i dotyky. Zároveň je takový způsob presentace přívětivý i ke zrakově postiženým, jimž umožňuje vůbec se s vystavovanou tématikou seznámit.

 

     2.4.3 Návrh expozice paleontologie, geomorfologie, petrografie a mineralogie regionu

 

V prvním poschodí, v prostorách dnešního infocentra by byla umístěna expozice paleontologie a mineralogie. Tyto prostory nejsou architektonicky tak cenné, takže i svým charakterem by byly pro expozici prezentující přírodniny vhodnější, na rozdíl od historické expozice pro niž je vhodnější naopak architektonicky zajímavější prostor radniční síně. Bylo by zachováno stávající uspořádání a instalace by se úplně obešla bez stavebních úprav. Prostor by byl osvětlen přirozeným světlem.

 

Kolem zdí mezi okny by stály skleněné vitríny pultové. Prosvětleny by byly zadním rozptýleným světlem. Přesné umístění a stanovení typu zářivek, ev. LCD, OLED diod, apod. by bylo upraveno dle typu konkrétních vitrín. Nad každou vitrínou by byla 4 jazyčná tabule s doplňkovým textem, mapkami a obrázky k tématu presentovanému ve vitrínách.

 

Objemnější a odolnější exponáty by byly součástí dotekové expozice pro zrakově postižené ale i ostatní návštěvníky.

 

     2.4.4 Návrh expozice moderních dějin města Ostrova

 

Expozice by se nacházela v nejvrchnější části muzea v sále v podkroví. Zde není tolik prostoru a místnost by se využívala i k dalším účelům, jako jsou přednášky, malé konference, veřejná čtení, komorní koncerty, krátkodobé výstavy. Proto není možné celý prostor zastavět. Prezentace moderních dějin proto počítá jen se snadno přestavitelnými panely, tak by bylo možno prostor upravit pro daný účel a pak snadno vše opět zpět. Expozice by pouze vyplňovala daný prostor mezi jednotlivými krátkodobými výstavami a jinými akcemi.

 

Představovala by především novější dějiny města od 40. let minulého století do současnosti.

 

 2.5. Práce s veřejností

 

Muzeum by bylo pro širokou veřejnost přístupné 6 dní v týdnu. Zřízeny by byly internetové stránky, ve kterých by byly podrobné informace o muzeu a jeho aktivitách, připravovaných výstavách a cenách služeb. Kromě vlastního vzdělávání by muzeum též sloužilo jako prostor volnočasových aktivit obyvatel města, návštěvníků z jiných regionů i zahraničních turistů. Zejména zahraničním turistům by pak mohlo vedle infocentra zprostředkovat

 

V přízemí by mohla být nadále zachována kavárna pro turisty a návštěvníky muzea. Pořádány by byly přednášky, např. o historii regionu, vyprávění pamětníků, apod. Rozvíjena by mohla být také spolupráce s místními základními školami, pořádány workshopy a poznávací soutěže pro děti. V sále v podkroví by kromě přednášek byly pořádány příležitostné koncerty komorní hudby.

 

Kromě těchto aktivit by muzeum sloužilo především badatelské činnosti a to jak vlastní tak i dalších badatelů profesionálních či amatérských. Z ní by pak byla odvozena činnost publikační, která by trvale propagovala naše město jeho širší okolí a spravovala veřejnost o nových poznatcích k regionu Ostrovska.

 

V neposlední řadě by se na propagaci a podpoře činnosti muzea podíleli především dobrovolníci z řad Ostrovského muzejního spolku, jenž byl k tomu účelu vlastně primárně ustanoven.

 

2.6 Výzkumná činnost

 

Kromě vlastní sbírkotvorné a prezentační činnosti je typickým znakem každého muzea vlastní vědecká činnost. Každé relevantní muzeum je současně výzkumnou institucí. Vědecko - výzkumná činnost se proto musí stát nedílnou součástí tzv. Dlouhodobé koncepce rozvoje Oblastního muzea v Ostrově. Z hlediska efektivity výzkumné činnosti se kromě vlastní historie nabízí oblast archeologie, která má v našem kraji velký, dosud nevyužitý, potenciál. Mezi přírodními vědami se jako nejvíce efektivní pro budoucí výzkum jeví oblasti jako mineralogie paleontologie, vulkanologie, geomorfologie a patrně i botanika a vybrané disciplíny zoologie.

 

 

2. 6. 1 Financování výzkumné činnosti

 

Náklady na jakýkoliv výzkum dnes mají v naší zemi mnoho nepřátel. Nejčastěji argumentují finanční náročností a problematickou návratností, což bývá ovšem problém u primárního výzkumu, kde výsledky nemají zpravidla komerční využití, naopak aplikovaný výzkum je primárně zaměřen na praktické využití svých výsledků, jeho rentabilita bývá naopak velmi vysoká. Bez primárního výzkumu se však neobejde ani aplikovaný výzkum. Bohužel většina výzkumných projektů muzeí spadá spíše do kategorie primárních výzkumů, ze kterých není okamžitý finanční výnos a tak je tato oblast závislá na poskytovatelích dotací a grantů. Potencionálními financiéry našich výzkumů by spíše než Město Ostrov byli především Grantová agentura ČR, Grantová agentura Akademie věd ČR, Grantová agentura Univerzity Karlovy, Ministerstvo kultury a Evropská unie. Projekty by byly řešeny jak v oblasti humanitních, tak v oblasti přírodních věd.

 

Je však třeba zmínit, že i dnes naše město štědře přispívá na výzkumné projekty na svém území avšak v naprosté většině cizím institucím, které na našem území tyto vědecké projekty provádějí.

 

2.7 Publikační činnost

 

S řešením vědeckých projektů samozřejmě úzce souvisí i samotná publikační aktivita pracovníků ve vědě a výzkumu. Zároveň je ale nedílnou součástí muzejní práce i vydávání odborných časopisů, nebo alespoň publikování v odborných časopisech a vydávání samostatných monografií a studií formou knih, brožur nebo separátů.

 

Kromě odborných publikací však také platí, že je nezbytné výsledky vědeckého bádání popularizovat a komunikovat nejen na odborné úrovni ale i s širokou veřejností. Proto v žádném případě nelze populární publikace ve veřejných médiích a propagační materiály opomenout.

 

Přesto však muzeum může převzít i část prací na přípravě a vzniku turistických propagačních materiálů pro město a zapojit se aktivně svou činností do propagace města a programů na podporu cestovního ruchu.

 

3. Muzejní vlastivědný sborník

 

Profilovým periodikem Oblastního muzea v Ostrově bude v budoucnu jeho sborník vydávaný každoročně muzeem ve spolupráci s Ostrovským muzejním spolkem. Klademe si za cíl šíření poznatků o historickém vývoji a přírodních poměrech na území Ostrovska dle výše vytyčené sběrné oblasti. Pracovní znění názvu je prozatím Vlastivědný sborník Ostrovska, ale možná se výhledově změní.

 

Přáli bychom si, aby Vlastivědný sborník Ostrovska byl recenzovaným odborným periodikem, přinášejícím původní odborné studie a další materiály z oborů historie a přírodovědy regionu Ostrovska.

 

Projekt sborníku bude spuštěn částečně již letos, kdy Ostrovský muzejní spolek osloví autory s nabídkou publikování a současně bude zažádáno o dotaci na jeho vydání. V případě úspěchu by měli hlavní redakční na sborníku proběhnout během léta 2015 a na podzim téhož roku by měl být vytištěn a distribuován prvním čtenářům. Prozatím zvažujeme jen malý náklad max. do 200 výtisků, spíše sešitového vydání.

Počítáme s tím, že jak by se okruh čtenářů a přispěvatelů rozšiřoval, rozšiřoval by se jednak náklad i rozsah sborníku.

 

4. Závěr

 

I naše budoucí muzeum má ve městě řadu věrných přátel, kteří mají k muzeu jako instituci vřelý poměr a své vlastní ostrovské by si jistě přáli, podporovali ho nejen návštěvou ale i spoluprací a jistě i dary, tak jak je to všude v civilizovaném světě obvyklé. Neboť existence muzejní instituce v místě je výrazem velké prestiže každého takového města, které má muzeum zřízeno i dokladem vyspělé kulturní úrovně jeho obyvatel.

 

Proto i náš Ostrovský muzejní spolek zahájil svoji činnost v loňském roce a vytkl si za cíl shromáždit příznivce a přátele budoucího Oblastního muzea v Ostrově, nabídnout jim prostor pro setkávání, otevřít pro ně ve spolupráci s Městem Ostrov, které bylo vždy známo svou velkorysostí a osvíceností ve věcech kulturního dědictví.

 

                                                    Za Ostrovský muzejní spolek

                                                                                                                                           Mgr. Lukáš Hanzl

                                                                                                                                                  předseda