Jdi na obsah Jdi na menu
 


Marcebila a její pravdivý příběh

 

Marcebila je notoricky známá postava evropské středověké literatury, kdy vystupuje jako celkem důležitá vedlejší figura v anglické verzi francouzského románu Octavian.

Existují dvě středověké anglické verze tohoto románu zastoupené dochovanými rukopisy, obě zestručňují starý francouzský originál asi na třetinu jeho původní délky.  Jedna verze je známa pouze z jedné kopie uložené v British Museum MS Cotton Caligula, v oddílu II, rukopis byl kopírován někdy mezi 1446 a 1460. Jako o možném autorovi se uvažuje o Thomasi Chestrovi podepsaným pod romancí Lanfal, na základě stylu, způsobu kompozice a dialektu, neboť někteří badatelé se domnívají, že dvě romance, které lemují dílka Launfal a Octavian, mohly být psány stejným autorem. Tato verze románu je známá jako jižní Octavian. Jižní Octavian je napsán ve středo-anglickém dialektu. Verše jižního Octaviana jsou rýmovány aaabab.

marcebila.jpg

Druhá verze tohoto středověkého anglického románu se nachází ve dvou vyhotoveních v knihovně Univerzity v Cambridge, pochází z doby kolem roku 1450 a další v Lincoln Cathedral Library MS 91,  jako Lincoln - Thorntonův rukopis, datovaný asi kolem let 1430 -1440. Tato verze se liší ve struktuře veršů a ve způsobu, jakým se starý francouzský příběh rozvíjí v "lineárnější sekvenci" a je známá jako severní Octavian.

Celý příběh by byl příliš dlouhý a tak uvádím přehled děje pouze v přímé souvislosti s Marcebilou.

Saracéni napadli Francii a obléhají Paříž. Sultán Saracénů má obra, kterému slíbil ruku své krásné dcery Marsabelle, pokud mu přinese hlavu francouzského krále Dagoberta. V tomto okamžiku se obr již opírá o městskou hradbu v Paříži, pobíjí obránce a hrozí zničením města. Šest rytířů už bylo přemoženo a zabito tímto obrem.

Florent přiměje svého otce, aby mu půjčil rezavou zbroj. Směje se, když jeho rodiče upadnou, ve chvíli kdy se pokoušejí vytáhnout z jeho pochvy rezavý meč. Osedlá koně a vyjede na hradby. Lidé na něj posměšně pokřikují "Můžete vidět na jeho lesklém pancíři, že nás zachrání od onoho obra!"

random4.jpg

patrně nejstarší vyobrazení Marcebily se synem Othonem

Florent, samozřejmě porazí obra tak, že mu utne hlavu a okamžitě vyrazí na koni směrem na Montmartre, aby ukázal obrovu hlavu Marsabelle s tím, že obr nedokázal získat hlavu francouzského krále, takže jí přivez jeho vlastní! Pak se rovnou pokusil jí unést, to se mu však nepovedlo, ale probojoval si cestu zpět do Paříže, kde byl vítán jako hrdina. Do Paříže rovněž dorazil Císař Octavián s pomocným vojskem.

Císař je ohromen, jak šlechetného syna má obchodník a ptá se ho, jestli je Clement Florentovým opravdovým otcem. Clement pravdivě vysvětluje, jak přišel k děcku a císař si uvědomuje, že Florent je jeho dlouho ztracený syn. Následujícího rána se Florent  dozvídá o plánech sultána. Jede zpět do Paříže, aby varoval všechny před blížící se bitvou. Následující den je boj dlouhý a tvrdý. Florent nosí Marsabellin rukáv na svém kopí a zachrání křesťanské síly svou statečností před porážkou. Když padá noc a armády se rozcházejí, Florent jede za Marsabellou a ona mu slibuje, že se za něj provdá a stane se křesťankou, a ještě ho varuje  před nepřemožitelným koněm svého otce. Brzy ráno si Clement také prožije svoji chvíli slávy, když vjede do tábora Saracenů, a díky odvážné lsti ukradne slavného sultánova koně, aby jej dal svému synovi Florentovi.

 

marcebila--2-.jpg

Marcebila připlouvá po řece Seině do Paříže 

 

Později ten den Florent přiváží, již při druhém tentokrát úspěšném pokusu o únos, Marsabelle do Paříže lodí. Ve Florentově nepřítomnosti se však křesťanské armádě přestává dařit a je poražena. Všichni jsou odvlečeni, včetně Florenta, císaře Octaviána a krále Dagoberta. Najednou a nečekaně přichází další křesťanská armáda, která je vedena králem Jeruzaléma a vedená Florentovým bratrem Octavianem, synem římského císaře. Po porážce Saracénů a po skončení bojů všichni odcházejí do nedalekého hradu, kde Octavian odhalí svou pravou identitu císaři Říma a představí mu svou matku. Ta si Florenta všimne a poznává jej jako svého syna.

Florent a Marsabelle se spolu berou, a vracejí se do Říma. Matka je za dávný zločin odsouzena k tomu, aby byla spálena v mosazné vaně, ale sama si vezme život. A tak končí příběh Octaviana.

Roku 1804 toto téma znovu zpracoval německý básník Ludwig Tieck ve své dvojdílné komedii Kaiser Octavian ( V této verzi vystupuje Marcebila jako turecká princezna.). Stejný autor obohatil českou pohádkovou literaturu o Kocoura v botách, Červenou Karkulku a nechvalně známý Kocourkov. Pro badatele je zmíněná hra ke studiu zde, pasáže týkající se Marcebily se objevují až v druhé části hry:https://books.google.cz/books?id=qOxVAAAAcAAJ&pg=PA99&lpg=PA99&dq=kaiser+octavian&source=bl&ots=APqZzAZO8P&sig=ACfU3U1ItnMTCIvv6QSJ6JZFTwgPQR71iw&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwiIs_vygOLgAhXGJFAKHSlhBA0Q6AEwDnoECAIQAQ#v=onepage&q=kaiser%20octavian&f=false

Jako alegorie syphilis

Do Krušnohoří však Marcebila dorazila již mnohem dříve. Nikoliv však jako bájné strašidýlko ale jako nesporný symbol promiskuitního života a pohlavních chorob. Když  saský farář Christian Lehmann zaznamenal, že Marzabella řádí na obou stranách Krušných hor, měl tím především na mysli epidemii příjice, která řádila v Sasku i v Čechách. Symbolika Marcebily je rovněž naprosto návodná, ať již jde o její rodiště na Wolfenbrachtelbergu (eufemismus pro Venušin pahorek), nebo její nevyzpytatelné záchvatovité chování typické pro III. stádium nemoci, železná rukavice (patrně následek gumatózních projevů nemoci), nebo další její přízvisko Pupila-Zornička, jeden z diagnostických příznaků. I samotný fakt, že Marcebila hubí především muže, ukazuje na mravoučný příběh, který má svobodné mladíky odvrátit od nerozvážných, náhodných pohlavních styků s neznámými neprověřenými a pochybnými osobami.

 

1_14083_2.gif

 

V současnosti byla Marcebila a její legenda upravena pro různé novodobé propagační účely a stala se součástí lokální recentní mythologie odtržené od její původní historické literární tradice.